Kapitola 467
(JAREDŮV POHLED)
V následujících dnech jsem už nikoho a nic nepoznával. Zůstal jen pocit prázdnoty a otupělosti, který se ve mně hluboce usadil. Ale byla tu jedna obzvlášť hezká žena, která mě vždy navštěvovala. Většinu rána jsem se probouzel a nacházel ji ve svém pokoji, a většinu nocí seděla u postele, dokud jsem neusnul.
Nevzpomínám si, kdo to je, kromě toho, že to byla ta laskavá žena, která m