Kapitola 162
(POHLED JAREDA)
„Proč jsi tentokrát zachránil nejdřív mě?“
Její otázka mě zasáhla jako blesk z čistého nebe, proťala ticho jako nůž. Zeptala se tak přímo, jako by to byla jednoduchá věc k zodpovězení. Ale já pro ni neměl slov.
Ne pro tohle.
Co jsem měl vlastně říct? Měl bych se přiznat, jak se mi málem zastavilo srdce, když se Rebekin hlas třásl v telefonu a říkal mi, že je Sofie v restauraci? Jak