Kapitola 161
(POHLED ARIELLE)
„Když půjdu ke dnu já, půjdeš se mnou!“
Mráz mi přejel po zádech, když jsem uviděla ten divoký lesk v Sofiiných očích. Její sevření mého zápěstí se bolestivě utáhlo, její úmysly byly temnější, než jsem si kdy dokázala představit.
Stephan zbledl, jeho výraz se změnil ze šoku na poplach. Vykročil vpřed, aby mě osvobodil, ale Sofia se otočila a zamkla mé zápěstí v železném sevření, o