Kapitola 138
JAREDŮV POHLED)
Zhasnul jsem motor auta a zůstal sedět, hluboce zamyšlený. V mé hlavě zuřila bitva, zatímco jsem seděl na parkovacím místě. Zlodějsky jsem se podíval na svůj odraz ve zpětném zrcátku. Prsty Arielliny matky byly stále jasně vytištěné na mé tváři jako ohavné tetování z dílny špatného tatéra.
Možná to byla ta tíseň v mém srdci, nebo ta bezmoc vryta do stopy na mé tváři. Ale nějak jsem