Kapitola 1144 Protnutí chaosu
Gabriel zbledl jako stěna. "Beatrice, takhle se ke mně nemůžeš chovat. Je pravda, že jsem si ji vzal, ale nikdy jsem ji nemiloval, nikdy jsem se jí nedotkl! Vždycky jsem byl věrný jen tobě! Já…"
“…Zmiz!”
Beatrice ta slova vyplivla s takovou silou, že jí zhrubl hlas. Její oči byly chladné jako led, bez sebemenší stopy tání.
Jeho rodiče se k němu seběhli a rychle odtáhli Gabriela z haly Kellerových.