Kapitola 241: Mlčící rozhodnutí
Vstoupila jsem do domu a rodiče ještě nespali, čekali na mě.
Když mamka viděla, jak jsem unavená, popadla mi tašku a zeptala se: „Proč tak pozdě? Už jsi jedla? Proč jsi tak bledá?“
„Ještě jsem nejedla, mami. Mám hrozný hlad!“
Je pravda, co se říká – dítě je pro matku vždycky poklad. Nezáleží na tom, kolik ti je let, dokud je máma po tvém boku, jsi stále její dítě.
„Dobře, ohřeju ti něco!“
„Tati, j