Kapitola 288: Stesk po domově
Pozorovala jsem matčin výraz a věděla jsem, že mi něco tají.
„Mami, máš někdy pocit, že si nemůžeš vzpomenout na svou minulost?“ Zamračila jsem se a přemýšlela. „Pamatuješ si něco ze svého dětství? Lidé o něm často mluví, ale já to své neznám.“
„Jak by to mohlo být? Bydleli jsme v Dalston Parku s kolegy tvého táty a s nějakými dětmi. Nic neobvyklého,“ ujistila mě. Věděla jsem ale, že se do toho ne