Kapitola 942 Mimo charakter
Jeho polibek mě nechal celou zmatenou a dezorientovanou. Hravě jsem ho plácla a řekla: "Buď vážný. Jsi pořád takový."
Promluvil s hlubokou náklonností: "Neviděl jsem tě půl dne."
"Jsi čím dál tím víc přítulnější," ušklíbla jsem se a přísně se na něj podívala.
"Je to špatně?" Pokrčil rameny.
Pokárala jsem ho: "Rychle, zavolej Adrianovi. Bude mu chvíli trvat, než se sem dostane. Můžeš se soustředit