Kapitola 216: Marná snaha o útěchu
Zírala jsem na kuchyň a jídelnu, které jsem uklidila ještě předtím, než jsem si umyla obličej. Do svého pokoje jsem se ale nevrátila. Místo toho jsem šla do pokojíčku k Avě a lehla si vedle ní. Kupodivu jsem téměř okamžitě usnula.
Ava už byla vzhůru a hrála si se svými panenkami, když jsem se probudila. Po chvíli přemýšlení jsem jí řekla: „Pojď se převléknout. Vezmu tě na snídani a pak do kancelář