Kapitola 255: Přívalový déšť
Dav za mnou se nahrnul dopředu a nedobrovolně mě tlačil směrem k malému pódiu.
Nechápala jsem ty lidi. Z čeho byli tak nadšení? Všichni křičeli a poskakovali a já jsem se nemohla ubránit pohledu směrem k pódiu.
Konečně jsem ho uviděla.
Atlas, oblečený v elegantním černém designovém obleku a stříbrné kravatě, sebevědomě kráčel na pódium. Vypadal ještě impozantněji a charismatičtěji než naposledy, k