110
Nacházím ho rozvaleného na gauči, ruce ve vzduchu, jak se po mně natahuje. "Můžu ti nějak pomoct?"
"Jo. Můžeš se usadit přímo tady"—agresivně ukazuje na výduť ve svých kraťasech—"sem." Ukazuje na svou tvář. "Tady by to bylo taky přijatelný."
"Zlobivej kluk." Vylezu na něj. Bez ohledu na jeho žádost mě obtočí rukama, stáhne mě dolů k sobě a vtiskne mi tělo do svého. Prohrábnu mu prsty vlasy a přeje