145
Pomalu roztáhnu prsty a odhaluji obrázek kousek po kousku. Ten růžový králíček na mě zírá, ten, kterého držím u hrudi, a já vím, co potřebuji. Vím, jak znovu najít trochu tepla, jak si sem přinést kousek domova.
Nůžkami prořezávám nekonečné kusy lepicí pásky, krabici po krabici, trhám klopy a rozsypávám obsah po podlaze, jak hledám Princeznu Žvýkačku, kousek mého táty, kterého se mohu držet. Čím d