Dvěstěpadesát jedna
Zpočátku to byla zábava, to tajemství, to plížení se kolem, když plán byl, že to bude jen dočasné. Ale teď, když se dívám dolů na její tvář a všímám si, jak každá malá vráska zmizela s klidem, který jí spánek přináší, vím, že Jennie je někdo, bez koho nejsem ochoten žít.
Čím déle to budeme před Carterem skrývat, tím horší bude výsledek. Lži se mi polykají čím dál hůř, žaludek se mi svírá a bolí, p