361
Říkám si, že se vlastně nedívám, že když to najdu, tak to najdu. Ale pět minut se změní v deset, a když už se potuluju v kruzích pětačtyřicet minut, všechno v mé hrudi se napne.
"Je to tady," říkám Prasátku. "Vím, že to tady je. Musí to být."
Ale čím déle se vracím s prázdnou, tím více o sobě pochybuji. A čím více o sobě pochybuji, tím více se chci jen schoulit do náruče mých rodičů, vzpomenout si