Dvěstě dvacet
Garrett pomalu kývá hlavou. "Skvělý. Super. Asi... půjdu teda."
Usmívám se. "Skvělé."
Jeho smích je můj nejoblíbenější, srdečný, vřelý zvuk, a když mě k sobě přitáhne za tričko, vlna emocí, která mě zasáhne, je opravdu ohromující. "Skvělé," šeptá mi do rtů. "Tak skvělé."
KAPITOLA 28
PRAVIDLA? JAKÁ PRAVIDLA?
GARRETT
"TO JE KONEČNÁ, CHLAPCI." PŘEJEDU RUKOU PO STOLE A SBÍRÁM KARTY.
Carter otočí ty sv