114
OLIVIA A SAKRA TAHLE KRAVATA
Carter
„DO PRDELE. KURVA. DO PRDELE, DO PRDELE, do prdele.“
Pootevřu jedno ospalé víčko a okamžitě ho zase zavřu, v momentě, kdy se mi slunce snaží vypálit díru přímo skrz oční bulvu. „Zlato?“
Švihnu rukou po matraci a zaregistruju prázdnotu. Je ještě teplá, jako by tu před chvílí byla, a já ji pořád slyším, ale kde je?
„Zlatooo,“ zavolám znovu, chraplavě a s obtížemi.