199
„Ano, můj sladký anděli,“ vykřikne zpět, oči na nás. „Už jdu!“
Její úsměv neochvějně proniká do našich očí, jeden rudý nehet ťuká na rám dveří. Celý můj život mi proběhne před očima, když přemýšlím o všech způsobech, jak mi Carter ublíží, pomalu mě bude mučit, aniž by mě kdy skutečně zabil, jen aby to mohl udělat znovu.
„O tom si ještě promluvíme,“ řekne nakonec jednoduše, jako by to nebylo naposl