Dvěstědvacet sedm
Emily se hořce a nevěřícně uchechtne, položí mi ruku na rameno a odvede mě od Kevina. Nakloní se mi k uchu. „Na stupnici od jedné do deseti –“
„Dvacet.“
„A jsi proti násilí?“
„Vůbec ne.“
„Skvělé.“ Otočí se zpátky ke Kevinovi s tak širokým a lstivým úsměvem, když k němu přistoupí. „Hej, Kevine?“ zeptá se sladce medovým hlasem.
Jeho oči přeskakují mezi námi. „Jo?“
Její pěst se setká s jeho nosem s p